Růženec se rozvine a mlha se před očima rozevře. Ničeho si nevšímáte a jen si po prvních krocích uvnitř uvědomujete, že jste v pekle, nebo snad ráji? V očích se objeví odlesk nespoutaného tance  pekelné plamenů zkrocených divadelně taneční skupinou In Nanrvah a nejdůležitější je, aby nám nezhasl pekelný plamen!

In Narvah: „Představte si vějíř a andělská křídla, které hoří“

Ahoj Honzo, na stránkách http://www.innarvah.com jsem se dočetl: „Oheň, živel z největších. Láká, přitahuje, fascinuje! Už od pradávna se člověk snaží zkrotit jeho kouzelné plameny. Co všechno je na ohni zázračného a co všechno můžete vidět Vám odhalí naše tanečně divalední skupina.“ Můžeš tedy na úvod In Narvah představit?

Označení tanečně divadelní skupina je docela obsáhlé a dá se za něj lecos schovat. Naše skupina vychází především z maorského umění POI, jímž tancovaly ženy a bojovali muži Nového Zélandu. Jako taková je tahle forma význačně svázána s rituálními obřady při kterých se hrály a zpívaly příběhy a legendy. Postupem času se toto umění rozšířilo do světa a přetvořilo. Naše malá skupina přátel se v tomto shlédla a začala jej studovat. Dnes se snažíme o vyjadřování myšlenek a pocitů skrze tenhle tanec jako to dělali staří maorové. Oheň je jednou z forem která umocňuje emoce. Díky strachu z popálení bývá považovaný za velmi nebezpečný. Tím zábavnější je pak krotit plamen rotující kolem těla. Nepoužíváme však výhradně pouze POI, další výrazové prostředky jako jsou například hořící tyče, vějíře nebo křídla, které mohou vyjádřit jasněji větší škálu pocitů. Proto tedy tak široký pojem.

To zní zajímavě, předpokládám, že i název InNarvah má co dělat s uměním, z kterého ve svých performancích vycházíte.

To právě nevychází. Název In Narvah má dlouhou historii která sahá až do naší puberty. Jsme od základní školy kamarádi a vždy jsme byli nadšení pro pořádání všemožných her, výletů, dětských dnů, plesů atd. Posléze z toho vzešlo uskupení Havrani, kde jsme se věnovali historickému šermu a různým druhům boje. To trvalo bez mála 5 let a za tu dobu jsme sbírali zkušenosti s divadlem, šermem i mluveným projevem na hradech a zámcích české republiky. Někteří u toho do dnes zůstali. Během vystoupení jsme přičichli k žonglování s kuželkami, míčky a zaujaly nás především tyče a POI. Původní nadšení se stalo koníčkem a když se objevila první možnost vystoupit čistě jen s takovou show, nebylo zbytí. Vybrali jsme lidi, kteří měli zájem poctivě trénovat a založili jsme skupinu. Nakonec pak padla otázka jak si budeme říkat. Všichni pocházíme ze slezského kraje kde se mluví „ponašimu“ a tak jediná možná odpověď na otázku kdo jsi byla no „Havran, ni ?“. A tak jsme to aspoň obrátili, neboť jiní už nebudem :)

Jak dlouho už takhle „pozpátku“ fungujete?

Oficiálně jako In Narvah dva a půl roku.

Na začátku jsi říkal, že používáte různé výrazové prostředky jako jsou hořící tyče, vějíře nebo křídla. Můžeš nám neznalým objasnit co si pod tím máme představit?

Nejlepší představa je tyč, která na koncích hoří, vějíř který hoří a andělská křídla která hoří. Při prostorově výrazném tanci se dají využít všelijak. 

Zní to efektně, ale není to nebezpečné?

Nebezpečí je relativní pojem. Používáme hořlavinu II stupně s teplotou hoření okolo 250 °C a v úvahu se musí brát i to, že blízké okolí hořícího místa je z oceli nebo jejích slitin, čímž pádem se žhaví na mnohem vyšší teplotu. To však je, pokud o tom víte, zvládnutelné. Je to jako s řízením auta. Pro člověka bez praxe beznadějně neovladatelné a nebezpečné, ale jsou to právě ti s praxí kteří řídí kamiony, závodní auta a traktory. Nicméně opatrnosti není nikdy dost.

Souhlasím  s tím, že praxe dělá mistra, ale k tomu, stát se mistrem vede určitě dlouhá cesta, že?

Nikdy nekončíci cesta. Jinak pochybuju o tom, že by se někdo z nás nazval mistrem. Čím více umíme, tím více práce před sebou vidíme.

Kde tedy berete inspiraci pro svoje kousky? Existuje nějaká „učebnice“ z které čerpáte nebo jde především o vlastní improvizaci a vynalézavost?

Jistě existuje víceméně všeobecný základní systém pro práci s POI, tyčemi atd. , jenže se vždy jedná maximálně o zpracování manipulace. Na tanec neexistuje univerzální recept a každému se líbí něco jiného. V praxi, pokud se to tak dá říct, funguje více směrů co do techniky, art i show podání nebo koncepce synchronního tance a je na každém kterou cestou by se chtěl vydat.  Speciálně mou práci nejvíc obohatil kanadský tanečník Nick Woolsey kterého jsem měl tu čest poznat a díky němu objevit více skryté krásy POI. Další zajímavé směry jsou k vidění v Japonsku atd atd. K tomu co užíváme v našich vystoupeních snad jen, že vycházíme ze sebe. Nápady vznikají během tréninků a jsou výsledkem snahy celé skupiny, protože pokud je to prvek dobrý, musíme ho umět všichni stejně.

Zajímavé, jak vlastně probíhá takový trénink vaší skupiny a jak často se scházíte?

Samotné cvičení se vždy liší podle části na které pracujeme. Hlavní je, aby probíhal v pohodové atmosféře a abychom odcházeli s pocitem něčeho dobrého a nového. Se společnými tréninky to bylo mnohem silnější než je tomu teď. První roky jsme byli téměř pořád spolu a jednou týdně povinně, v současné době se díky zaměstnání a škole scházíme cca jednou za měsíc abychom probrali situaci. Společné tréninky nám nahrazují společná vystoupení a individuální cvičení je na každém z nás. Mimo manipulaci se každý věnuje i jiným aktivitám, například józe, výrazovému nebo břišnímu tanci.

Kde všude jste už vystupovali?

Tak to je záludná otázka. Akce na kterých vystupujeme se během roku mění. Sezóna začíná v zimě kdy je větší zájem o interiérové akce v klubech a sálech. Ostravský klub Fabrik, olomoucká Envelopa, nebo brněnská Fléda jsou prostorné, ale nad všechny musím řadit ostravský klub Hudební bazar, který nám už dlouhá léta slouží jako přístav nejen taneční. V létě pak je více open airů, které se nesou v úplně jiné atmosféře. Také se pořádají žonglovací, divadelní a taneční festivaly, kde najdeme vybití a potkáme více lidí z oboru. Občasný výlet po Evropě taky nesmí chybět. Barcelona, Amsterdam jsou snad ty nejoblíbenější místa.

Pokud vystupujete takhle v uzavřených prostorech, jsou pro vaše vystoupení zapotřebí nějaké zvláštní bezpečnostní opatření?

To záleží na druhu. Jedná-li se o light, nebo UV show určitě ne, jedná-li se o fireshow vyžadujeme lepší zabezpečení prostoru s ohledem na velikost. Točit s ohněm na malém prostoru spotřebuje hodně kyslíku a tak vyžadujeme aspoň otevřená okna. Další pravidlo je mít po ruce mokrou hasící roušku z nehořlavého materiálu, kterou vozíme s sebou a všechny hořlavé materiály si držet od těla. Jinak je fireshow v našem podání v interiéru bezpečná a speciální opatření nejsou nutná.

Dobře, já ti děkuji za příjemný rozhovor, těším se na Pig Festu na viděnou a na závěr ti nechám prostor abys po svém nalákal lidi 17.-18.4.2009 do Pekla.

Tak tedy: Přijďte si poskočit do zástupu prasátek z té „odvrácené strany“. Tradiční lidová hudba, příjemné prostředí a zážitky nevídané zajištěny.

Další články:
Pig Fest 14 - last info + line up
Poslední rozhovor před víkendovým Pig Festem
Tek-No-Bee & Hillywood Brothers - “coffeshop dny“
Deadly Viperz : „Filmů dáváme několik tejdně“
Skillz Brothaz: „Na Pig Festu je cítit specifická atmosféra“
Pig Fest "Dark Side" přináší kompletní lineup!
PIG FEST první info!