Vzhledem ke skutečnosti, že nový film Franka Darabonta (Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle ) u nás bude mít premieru někdy za dva měsíce, pojmu tuto recenzi jako teaser a k tomu ještě neoficiální. Další adaptace z pera nebo spíše už klávesnice Stephena Kinga nám přináší příběh tak primitivní, že při jeho zveřejnění i kamenný les fanoušků mistra horroru ještě trochu ztuhnul. Posuďte sami.

Do městečka u jezera se dovalí neprostupná mlha a uvězní tak asi třicet lidí v místní samoobsluze. Hlavní hrdina se svým synem zvažuje možnost dojet pro ženu, která na ně čeká doma, ale i sebemenší expedice za hranici viditelnosti přináší smrt... Někdo viní armádu, někdo v mlze vidí boží trest a někdo si to rovnou spojí, ale věřte mi, že o to tu vlastně vůbec nepůjde. Už dlouho jsem se nebál každého kroku  a hlavně od dob velké sestry z Přeletu nad kukaččím hnízdem jsem nějakou postavu nesnášel tak moc, jak jednu paní ze samoobsluhy. A vo vo vo vo vo tom to je. Frank Darabont je totiž PAN vypravěč a z čakání v mlze vytvořil nejen děsivou story, ale především sondu do podstaty lidského naturelu, který nakonec dokáže vyděsit víc, než tvorové skrývající se v mlze... VAROVÁNI : Tento film má ten nejtíživější konec, který jsem kdy viděl a proti kterému je poprava Bjork v Tanci v temnotách tak trochu večerníček...