22. února 2008 se v brněnském Bobycentru uskutečnilo 28. pokračování snad nejznámější české pravidelné technoparty Apokalypsa s podtitulem Electronic Carnival. Pokud vás zajímá, jaký na mě celá akce udělala dojem, čtěte dál.

FOTOGALERIE TADY!

V první řadě bych se chtěl omluvit za opoždění článku, ale měl jsem poslední dobou trošku jiné starosti.

Cesta z města
Z Plzně jsme vyrazili s malým zpožděním někdy po páté hodině. Cesta byla poměrně klidná až do Brna. Zde jsme krapánek bloudili, ale s pomocí několika kolemjdoucích a jednoho řidiče autobusu MHD jsme se dostali k touženému cíli. Zaparkovali jsme a rychle spěchali k hlavnímu vchodu. Před Bobycentrem se shromažďovalo několik početných skupinek lidí, zřejmě ve snaze nalapat posledních pár doušků čerstvého vzduchu před samotným vstupem do ošklivě zakouřeného sálu. Bohužel během celého večera byl přísný zákaz vycházení ven. Toto beru jako jedno z velkých mínusů. Chápu, že se díky tomuto zamezí příchodu nežádoucích individuí či chorobných neplatičů vstupu, ale pro nás normální lidi (nedej bože nekuřáky) je téměř desetihodinový pobyt v zakouřených prostorách velmi nepříjemný.

Co to tu duní?
Někdy kolem půl desáté jsme konečně vstoupili do arény za zvuku prvních beatů večera. U vstupu nás prohledali místní strážci pořádku, jestli nemáme nějaké zbraně nebo nepovolené předměty. Zde jsem odevzdal svůj zakoupený lístek. Kdo by čekal nějaký náramek nebo razítko, tak by se nedočkal. Místo toho jsem dostal opodál od samotného Dje Agenta první příděl letáčků na akci DJ RUSH - I´M BACK! a to i přes avizovaný zákaz vnášení, rozdávání a vylepování reklamních tiskovin. No, asi to neplatilo pro všechny. Ještě jsem od sličných, spoře oděných hostesek dostal plnou hrst mentosek „jednohubek“ a byl jsem připraven vyrazit na průzkum po aréně. Musím uznat, že hlavní sál Bobycentra je naprosto ideální prostor na pořádání takovýchto akcí. Skvělé zázemí pro Djs, obrovský taneční parket, členitý prostor se stolky, několik míst k sezení, balkóny, vysoký strop a hlavně spousta barů a to dokonce bez větších front, kterých jsem se hodně bál.

Ještě než začnu s popisem, kritikou či chválou vystoupení jednotlivých Djs, chtěl bych vás upozornit, že jsem na party nepožil žádný alkohol, ani jsem si pobyt nezpříjemňoval nějakými „vitamíny“. Rád bych se tímto vyhnul možným budoucím hádanicím, co se komu líbilo víc a co míň. Berte to čistě jen jako můj osobní názor a pohled na věc. Celou akci jsem bral jako takový koncert. Hlavně mě zajímalo, zda Apokalypsa právem vyčnívá nad ostatními českými techno událostmi.

Kolem desáté hodiny jsem si našel krásné místečko na levém balkónu, kde jsem měl celý sál jak na dlani. Konečně jsem začal plně vnímat muziku, linoucí se z kvalitního soundsystému Nexo. Tou dobou stále ještě hrál srbský Dj Dejan Milicevic s krkem zabaleným v muslimském šátku. Jeho vystoupení bylo pro mě menším zklamáním. Dříve jsem tvorbu srbských Djů jako je Dejan, Marco Nastic nebo Umek velmi rád vyhledával a doma mám několik jejich releasů. Bohužel mi jeho poměrně rychlé tempo, styl techna a jeho celkem nudný projev v mixování z notebooku s nakousnutým jablíčkem na začátek party vůbec nesedly, a tak jsem se netrpělivě každou chvilku koukal na hodinky a s napětím čekal na vystoupení holandského Dje Jorise Voorna.

Tak už ho tam pusť!
Joris Voorn začal zhruba s desetiminutovým zpožděním. To mě hodně mrzelo, protože se mi jeho aktuální tvorba velice líbí a v podstatě jsem jel na Apokalypsu jen kvůli němu. Svůj set začal vlastním intrem „Another Place“. V tu chvíli asi mnohým návštěvníků zatrnulo, protože hned bylo jasné, že se bude zpomalovat.
 

Mně ovšem toto tempo naprosto vyhovovalo, a tak jsem pospíchal dolů na parket vychutnat si jeho set a úžasnou atmosféru. Sál byl již zcela zaplněn, a tak protlačení se až před Djský pult zabralo hodně času, energie a spoustu šlápot na botách. Stálo to ale za to. Joris předvedl brilantní set inteligentního minimal-techna pro dospělé s perfektními, promyšlenými mixy. Prostě lahůdka. Trošku mě jen mrzí, že nezahrál víc věcí ze své tvorby. Těšil jsem se hlavně na jeho nejznámější track „Incident“, vydaný již v roce 2004 na hong-kongském labelu Sino.

Po Voornovi následovala asi desetiminutová UV performance show projektu Argolla. Zajímavá, leč celkem zbytečná vsuvka. 

Tak tohle můžu
Dalším v pořadí byla sympatická Djka Clodagh původem z Irska, která byla velkou neznámou. Pro mě se však stala největším překvapením večera. Předvedla velmi energický a veselý set ve spojení s nekompromisní, místy až bouřlivou komunikací s publikem. Nejdříve jsem její všemožné poskakování a mávání bral jako dost přehnané, ale asi po půl hodině jsem na její „hru“ přistoupil a nechal jsem se jejím výstupem bavit až do konce. Úsměvné bylo, když si vzala do ruky svůj fotoaparát a pohybem rukou pobídla tančící návštěvníky, aby se smrskli do co největšího chumlu.

É a Dý
Po velice vyčerpávajícím setu Djky Clodagh přišli ještě jednou pobavit svými světelnými hračičkami umělci z Argolly. V průběhu show začal hrát, pro mnohé headliner akce, Eddie Halliwell. O tomto známém britském Dji bylo řečeno a nasáno před akcí mnoho. Zajímalo mě tedy, jestli dokáže své slibované kvality předvést i v Brně. K věcnému posouzení jeho výkonu by bylo ale nutné stát za ním celou dobu jeho mixování a sledovat, co všechno se svýma hbitýma ručkama dělá, mačká a kroutí. Bohužel jsem byl jen obyčejný návštěvník, a tak jsem hodnotil jen podle toho, co jsem slyšel. Jeho set mě nikterak neokouzlil. V podstatě jsem byl na takový set připraven, takže mě ani nikterak nepřekvapil. Ale lidem se to líbilo a dávali to najevo hlasitým skandováním jeho jména. Zřejmě si většina pustila pár jeho videí, kolujících na internetu. Nejvíce se však návštěvníci dostali do transu v úplném závěru jeho vystoupení, kdy za zvuků známého Tiestova hitu „Lethal Industry“ vylezl na Djský pult, kde předvedl tu svoji pověstnou komunikaci s publikem, a poté skočil do lidí jako nějaká rocková hvězda. Kdybych nevěděl, že toto předvádí na každé party, asi bych koukal s pusou otevřenou a divil bych se, jak je možné, že mu to ty lidi žerou.

Mentos stage
Po třetí hodině ranní mě začali nesnesitelně pálit oči a nedalo se kam schovat před všudypřítomným kouřem a samotnými kuřáky. Šel jsem se tedy podívat na druhou stage, kde zrovna extravagantní John B roztáčel svoje electro-DnB-rockové placky. Jeho styl se mi docela líbil, ale na Johnovi bylo znát, že cosi není v pořádku. Myslel jsem, že to bylo tím neustálým otravováním nevychovaných fanoušků s mobilními fotoaparáty, dokonce i s lahví vodky. Také zde měl nízký strop a nemohl tak zvednout nad hlavu ani ruku, natož předvést tu parádní show, na kterou jsme u tohoto bouřliváka zvyklí. Až později jsem se však dozvěděl, že byl sužován menší, leč nepříjemnou chorobou.

Konec, zvonec
Po Johnu B pro mě party doslova ztratila smysl. Nebylo zde už nic, co by mě zaujalo. Vlastně až na ten všudypřítomný binec, potopu na záchodech, náctileté narkomany, sprchu ze stropu, muže s liščím ohonem na krku a kulturisty, kteří se asi přišli opalovat.

Odešli jsme na začátku setu malého a zřejmě lehce zdrogovaného Dje Killswitche. Jeho první tři rychlé beaty vyhnaly z Bobycentra spolu se mnou i plzeňského Dje Muerteho. To mluví asi za vše.

Tak to byla moje první Apokalypsa. Pokud se na některé z příštích neobjeví nějaké neodolatelné Djské jméno, zůstane zároveň i mou poslední.

Sety ke stažení:

Amok Stage:

Michal Poliak

Jerry a Misa Salacova

Dejan Milicevic

Joris Voorn

Clodagh

Eddie Halliwell

Pet Duo

D.A.V.E. The Drummer

Killswitch

Mentos Stage: (John B nepovolil uveřejnění svého setu)

Martin Frank

Bon Finix

Bontrip

Tripmain

IM Cyber

Blulajta

A nakonec nesmí chybět taky nějaké ty fotky!